Bydlet se dá na různých místech – jeden si přestaví starý kostel, druhý opuštěný mlýn, třetí zrekonstruuje stodolu. Bunkry zažívají poslední dobou ohromný boom a představují jistotu a bezpečí.
Díra na trhu
Bunkry jsou bytelné, schované v zemi, nenápadné a postavené tak, aby zachránily lidské životy. Ty lepší přežijí i výbuch jaderné zbraně. Už dávno neplatí, že jsou to velké a vybydlené prostory, kde musí lidé přečkat jen to nejhorší. Vntiřek bunkru lze upravit tak, aby se v něm dalo pohodlně žít. Může být moderní a poskytnout svému majiteli dostatek soukromí a zároveň všechny vymoženosti rodinného domu.
Bydlení do nepohody
Cena zrekonstruovaných bunkrů je závratná, přesto je o ně velký zájem. Lidé se chtějí chránit před válkou, jadernými útoky, živelnými pohromami a v neposlední řadě před stykem s jinými lidmi. V době koronavirové pandemie a několikaměsíční karantény byly bunkry skvělým útočištěm.
V galerii si prohlédněte bydlení, které vyjde na 2 miliony liber. Bunkr má obytnou plochu 2720 metrů čtverečních. Betonové stěny jsou potaženy epoxitovou pryskyřicí a dosahují tloušťky až 9 stop (270 cm). Stěny s takovými parametry odolají větru o rychlosti 800 kilometrů za hodinu a ocelové dveře váží neuvěřitelných osm tun.
Jediným problémem zůstává sociální izolace a absence venkovního posezení. S ním by ale bydlení v bunkru postrádalo smysl. Mimo to neschází vůbec nic a může směle konkurovat klasickému rodinnému domku. Každý má svůj kout, dětský pokoj, společné prostory, koupelnu, herní místnost, jídelnu s kuchyní, posilovnu, ložnici i bazén.
V případě nouze by bunkr odolal i útokům balistických raket SM-65 Atlas. Ty vznikly v 50. letech 20. století a nosné rakety založené na stejném výrobním principu byly používány ještě v roce 2017. Dokázaly přepravit čtyři termonukleární hlavice W-38 na vzdálenost až 18 500 kilometrů.