Promyšleně založené vřesoviště bude celoročně atraktivním místem vaší zahrady. Poradíme vám, jak při jeho zakládání postupovat i představíme rostliny, které se k jeho osázení hodí nejvíce.
Vybrat si můžeme z bezpočtu druhů vřesů a vřesovců, azalek a rododendronů, které se liší barvou květů i dobou kvetení. Vřesoviště může po celou sezonu okouzlovat barvami a rozmanitými tvary.
Jak připravit půdu pro vřesoviště?
Vřesovištní rostliny jsou kyselomilné, vhodný substrát se tak skládá hlavně z rašeliny (např. směs rašeliny, písku a zahradní zeminy v poměru 5:2:1). V zahradnictvích a hobby marketech můžeme samozřejmě koupit i speciální zeminu pro vřesovištní rostliny.
vřesAutor: Archiv ireceptar.cz
- Vrstva tohoto substrátu ve vřesovišti by měla být 15–20 cm v místech, kde vysazujeme vřesy a vřesovce a 30–60 cm pro výsadbu azalek a rododendronů.
- Nejlepší je sázet všechny kyselomilné rostliny ve vřesovišti do jednoho velkého záhonu a ne hloubit jámy pro každou rostlinu zvlášť, jako u výsadeb jiných květin a dřevin.
Na budoucím vřesovišti tak nejprve do požadované hloubky vykopeme původní zeminu, a pokud není vápenitá, můžeme jí část použít pro přípravu substrátu. Je–li podloží nepropustné, výkop ještě prohloubíme a na dno nasypeme vrstvu drenáže vysokou asi 10–15 cm.
Výsadba vřesovištních dřevin
Volnou plochu mezi rostlinami vysypeme mulčovací kůrou či štěpkou.
Sazenice vřesů a vřesovců bychom měli vysazovat asi 20–30 cm od sebe (do polštářového porostu se zapojí během 3–5 let), rododendrony a azalky pak podle jejich velikosti.
Jehličnany, používané ve vřesovištích jako doplňkové dřeviny, již většinou nevyžadují až tak kyselou půdu, proto je vysazujeme do pozadí vřesovištních rostlin, mimo „kyselý“ záhon.
Vřesy a vřesovce
Největší půvab do vřesoviště vnášejí barevné koberce vřesů a vřesovců. Různé druhy vykvétají různými barvami a v různém období, vřesoviště tedy můžeme osázet tak, aby od brzkého jara až do zimy stále kvetlo a proměňovalo se. Vřesy (Calluna) a vřesovce (Erica) jsou stálezelené nízké až středně vysoké keříky (výšky kolem 10–30 cm), rozrůstající se do kobercového porostu.
- Aby byly kompaktní, bohatě rozvětvené a hojně nakvétající, zastříhneme je po odkvětu o třetinu až o polovinu (což je přibližně o délku odkvetlých květenství).
- Množit je můžeme poměrně snadno hřížením či řízkováním.
vřesAutor: Archiv ireceptar.cz
Jak od sebe rozeznáme vřesy a vřesovce? To je častá otázka a pro začínající pěstitele není na první pohled snadné tyto rostliny od sebe odlišit. Rozdíly jsou ve stavbě listů a květů i v době květu.
Listy vřesů i vřesovců jsou úzké, drobné, dlouhé několik milimetrů, u vřesů jsou menší, plošší, uspořádané ve čtyřech řadách, zelené, u některých odrůd např. i zelenožluté, načervenalé či šedozelené. Listy vřesovců mají jehlicovitý tvar, většinou pouze v různě zelených odstínech.
Květy vřesovců jsou drobné (několik milimetrů), zvonečkovité až soudečkovité, v různých odstínech bílé, růžové, červené až fialové barvy. Květy vřesů mají kalich delší než korunu a po odkvětu u nich kalich neopadává.