Již druhým rokem pěstuji samičí a samčí rostlinu kiwi, ale zatím se neurodily žádné plody. Také mě trápí, že rostlinám bělají listy. Jde o nějakou plíseň? Popřípadě je proti ní nějaký postřik či jiné opatření? Monika Budařová
Rostlinám kiwi, botanicky zvaným aktinidie (Actinidia) se u nás začíná stále více dařit. Ještě před lety se uvádělo, že jde jen o sbírkovou rostlinu, kterou lze u nás venku pěstovat jen v nejteplejších oblastech. Jak se otepluje, pěstuje se u nás již docela běžně, a sazenice různých odrůd se dají bez problémů koupit v zahradních centrech.
Plodem je bobule podobná různě velkému angreštu. Plodům se také dříve říkalo čínský angrešt, protože rostlina pochází z východní Asie. V minulém století se začaly aktinidie pěstovat na plantážích po celém světě, zejména na Novém Zélandu, kde pro plody zavedli podle novozélandského ikonického ptáka obchodní název kiwi, který se ve světě ujal pro plody i rostliny.
Pojistěte si bohatou úrodu
Jedná se o dvoudomou rostlinu, kdy vedle samičí rostliny, která přináší plody, musí růst i samčí rostlina. Ta zajistí opylování, byť sama žádné plody nemá. Občas se prodávají i samosprašné odrůdy, ale u těch není plodnost příliš bohatá. Proto je samčí rostlina vždy potřeba, přitom na jednu samčí rostlinu si můžeme pořídit i pět samičích rostlin. Kiwi začíná plodit podobně jako většina rostlin po určité době, nejčastěji až po třetím roce. Na to má tedy vaše kiwi zatím čas. Vzhledem k tomu, že jde o teplomilnější rostlinu, mohou květy poškodit i pozdní mrazíky. V takových letech bývá plodů méně nebo žádné.
Nejlepší opory pro kiwi
Jako popínavá rostlina potřebuje kiwi oporu. Dobře poroste pergolu a svědčí jí i mřížka na stěnách. U zdi je navíc chráněna před větrem a chladem.
Udává se, že může dorůst i výšky 8 metrů, ale třeba v Bečovské botanické zahradě stará aktinidie dorostla do výšky přes dvacet metrů, když jí jako podpěra posloužila statná borovice. V obdobném prostředí žije i ve své domovině.
Aktinidie jako okrasná rostlina
Občas se aktinidie využívá i v okrasném zahradnictví pro své dekorativní chlupaté výhonky a zelené listy. Pěstování je obdobné jako u révy vinné. I kiwi potřebuje sestříhnout – řez ale musí být proveden časně na jaře, protože jakmile se začne rostlina později na jaře probouzet, ronila by z řezných ran mízu, což by ji značně oslabovalo. Vyžaduje normální zahradní zeminu s dostatečnou zásobou základních živin. V posledních suchých létech aktinidii také prospívá pravidelné zalévání.
Choroby a škůdci
Chorobami ani škůdci příliš netrpí. Bělavý povlak na listech by mohlo způsobovat padlí. To je v poslední době stále více se šířící chorobou, jejímuž šíření napomáhá mj. i průběh počasí v posledních letech s vyššími teplotami a střídající se vlhkostí. Ovšem na kiwi se padlí nevyskytuje příliš často. Přesně určit příčinu bílého povlaku je obtížné bez možnosti prohlédnout si napadené listy. Proto si netroufnu doporučit vhodný postřik. Pokud se bělavé listy znovu objeví, zkuste je kvalitně vyfotit a zaslat do redakce Receptáře. Nebo můžete napadené listy donést na nějakou zahradnickou výstavu, kde se vždy najde nějaký odborník, který vám rád poradí.