Abychom získali kvalitní česnek, musíme správně odhadnout čas sklizně. A důležitá je i předchozí péče, například tolik diskutované vylamování paličáku. S ním souvisí i jeden velmi užitečný fígl…
Česnek na jaře podle potřeby okopáváme a plejeme, aby byl jeho porost čistý. Zálivku nevyžaduje, snese celkem dobře i sušší jara, byť mohou být paličky pak o něco menší. Zálivka by sice zvýšila výnos, ale obecně také snižuje skladovatelnost, která je u česneků podstatná; chceme přece, aby nám vydržely co nejdéle. Deštivé období je naopak pro česnek zátěžové, správná sklizeň a sušení je pak o to důležitější.
Květenství paličáku vylamujeme a využijeme v kuchyni
U paličáků je důležité odstraňovat květenství, které se vytváří na konci stonku. Vylamujeme je, jakmile se objeví; cílem je, aby rostlina směřovala svou sílu do tvorby podzemních hlaviček, a nikoliv do nepotřebného květu. Vylámaná květenství ovšem nemusíme vyhazovat, jak se někdy děje, ale dají se dobře kuchyňsky využít, např. přidat do polévky, pod maso nebo namixovat či pomlet na výborné česnekové pesto. Několik květenství si na rostlinách ponecháme jako ukazatel, který nám pomůže s odhadem správné zralosti ke sklizni.
Jak poznat správný termín sklizně? Policajti napoví
Kromě odplevelení a vylámání květenství česnek další ošetřování prakticky nevyžaduje a můžeme se připravit až na sklizeň. Důležité je odhadnout správný čas, kdy česnek vybereme z půdy. Sklízíme, když jsou rostliny plně vyvinuté, ale nepřezrálé. Odhadnout optimální čas vyžaduje trochu zkušenosti a cviku. Jako pomůcka se u paličáků používá doba, kdy se narovnává jejich květní stvol, ponechaný pro tento účel na několika rostlinách záměrně (někdy se jim říká „policajti“, protože hlídají zralost). Podzemní hlavičky, botanicky správně cibule (což se ale trochu plete s normální cibulí), jsou ve správném termínu optimálně vyvinuté, narostlé, ale ještě pevně drží pohromadě, nerozevírají se a nerozpadají se, a pokud je půda vlhká, dají se zpravidla dobře rukou vytahovat za nať z půdy. Je-li sucho a půda je ztvrdlá, musíme si pomoci rýčem nebo motykou, a česneky vyrýt nebo vykopnout. Při předčasné sklizni jsou rostliny ještě „při síle“, hodně zelené a svěží, ochudíme se tak o část výnosu. Pokud naopak s taháním příliš dlouho otálíme a necháme česnek přezrát, cibule se už začínají rozevírat a rozpadat a z půdy se tahají obtížně. Stonek se u přezrálé rostliny trhá od hlavičky, nejde vytáhnout a musíme vše pracně vyrývat.
Dosušení ve věncích
Sklizené česneky je potřeba dát vyschnout. V gengelském pěstování krajových a rodinných odrůd se nám osvědčilo jejich splétání do věnců, což je v některých oblastech tradiční postup. Stonek je při sklizni ve správném termínu pevný, ale už pružný a ohebný, takže se dá splétat. Za základ vybereme jednu pěknou rostlinu a kolem ní vždy obtáčíme kolem dokola další rostlinu. Přidáváme je postupně tak, že novou vždy přeložíme a přitiskneme k předchozí. Když je věnec hotov, svážeme ho provázkem, aby držel pěkný kruhový tvar. V kruhovém tvaru je každá hlavička samostatně na vzduchu, ničeho se nedotýká a dobře schne, takže česnek má ideální podmínky pro vyschnutí. Vedle kruhových tvarů můžeme také obdobně plést i copy. Spletené věnce zavěšujeme pod střechu do stínu, na místo, kde proudí teplý vzduch, většinou do průvanu.
Množení česneku
Protože se česnek množí vegetativně, nehrozí u něho nebezpečí křížení, a můžeme tak pěstovat více odrůd pohromadě. Při udržování většího množství odrůd vždy důsledně dbáme na jejich zřetelné oddělení, označení a popis rostlin. A to nejen na záhonech během vegetace, ale i při sklizni a sušení.