Ořešák můžete vysadit i na jaře. Jak jej správně vybrat a pěstovat?

Ořechy jsou nepostradatelné nejen na vánoce. Jejich výtečná chuť se uplatní ve sladkostech ale i slané kuchyni, jsou zásobárnou důležitých živin, posilují nervy. Ořešáky jsou krásné stromy, které je snadné pěstovat a neměly by chybět na žádné zahradě.

Ořešák královský čili vlašský (Juglans regia L.) je původním druhem zcela jistě v Asii a snad i v jižní Evropě (Balkán), i když tam může být pouze zdomácnělý. I na našem území se ořešáky hojně pěstují a jsou velmi oblíbené.

Ořešák královský je jednodomý, s květy jednopohlavními, větrosnubný. Na stromě mohou samčí květy kvést dříve než samičí (proterandrie), samičí dříve než samčí (protogymie), ale mohou kvést i současně (homogamie). Odrůdy jsou cizosprašné, částečně samosprašné i samosprašné.

Rozlišujeme několik variet, z nichž jsou ze šlechtitelského a pěstitelského hlediska významné:

  • papírky var. tenera s tenkou hladkou skořápkou
  • polopapírky s polotvrdou skořápkou a dobrou luštitelností
  • kamenáče var. durissima s tlustostěnnou skořápkou a špatnou luštitelností
  • křapáče var. maxima s velkými plody a velmi rozbrázděnou skořápkou
  • hroznovité kamenáče var. racemosa s 8–20 plody v celém hroznu
  • hroznovité polopapírky var. fertilis s 9–28 plody v celém hroznu
  • ořešáky červenojádré var. rubra s karmínově zbarveným jádrem 

ořešákořešákAutor: Archiv ireceptar.cz

3 hlavní výhody roubovaných ořešáků

Pro štěpované ořešáky najdeme v zahradě snáze místo, protože ve srovnání se semenáči vytvářejí o něco menší koruny, jsou úrodnější a dříve nastupují do plodnosti. Vzdálenost stromů by měla být 10–12 m od sebe.

Pěstování

obrázek z archivu ireceptar.czořechyAutor: Archiv ireceptar.cz

Ořešák je náročný na světlo, proto ho nevysazujeme blízko budov, protože koruna vlivem zastínění narůstá směrem od budovy a kořeny navíc mohou poškodit základy stavby. Ořešáky můžeme vysazovat v podzimním období i na jaře.

Tvarování koruny

V současné době se z ovocných školek expedují stromky ořešáku téměř výhradně ve tvaru špičáku, kdy stromky tvoří nerozvětvený kmínek s vrcholovým pupenem.

  • Podle situace na stanovišti a představy pěstitele založíme korunku ve výšce zhruba 150–210 cm nad zemí.
  • I když výška koruny přes 2 metry se zprvu zdá zbytečně velká, během několika let zjistíme, že se větve skloní až k zemi a při nižší koruně už visí větve až na zem.
  • Po založení korunky během 2–3 let pěstujeme nejčastěji volně rostoucí korunu s terminálem a se 4–5 základními větvemi.

V následujícím období pak už většinou ořešák nevyžaduje další pravidelný zásah do koruny.

Laisser un commentaire